Krizová připravenost a odolnost Evropské unie: Jak připravit (nejen) Česko na mimořádné situace?

Bezpečnostní prostředí Evropské unie a České republiky se v posledních třech letech zásadně proměnilo. Dříve výjimečné jevy se stávají novou normou a ukazují, že nejen státní aparát, ale i společnost jako celek musí být připraveny čelit narůstajícím a komplexním krizím.

Již dnes Rusko vede proti Evropě hybridní válku zahrnující dezinformace, nátlak na energetickou a dopravní infrastrukturu, kybernetické útoky a infiltraci extremistických a antisystémových skupin a vysocí představitelé NATO i členských států EU předpokládají další eskalaci napětí. Ještě větší kapacity zneužívat klíčových zranitelností evropských demokratických společností má Čínská lidová republika. Tyto hrozby jsou stále častější, sofistikovanější a mohou v době krize amplifikovat chaos, snížit důvěru občanů ve stát a  podpořit extremismus. Zejména v  digitálním prostoru, na sociálních sítích, jako je TikTok nebo Telegram, nebo prostřednictvím zahraničních dezinformačních sítí může docházet k cílené manipulaci veřejnosti.

Vedle narůstající hrozby vojenského konfliktu čelí (nejen) Česká republika i dalším možným budoucím krizím konvenčního i hybridního charakteru. Patří mezi ně např. uprchlické a migrační vlny v důsledku válečných konfliktů nebo klimatických změn. Nová vlna uprchlíků by mohla ovlivnit sociální služby, školství, zdravotnictví i veřejné mínění. V případě silného polarizačního tlaku může také destabilizovat politické prostředí.

Silný dopad by rovněž mohly mít klimatické změny a environmentální krize. Extrémní sucha, vlny veder, přívalové deště, kůrovcové kalamity nebo znečištění vody a ovzduší mohou mít přímé dopady na zdraví obyvatel, zemědělskou produkci i dostupnost energií a vody. V kombinaci s dalšími krizemi (např. s výpadky sítí) nebo narůstajícími sabotážemi ze strany cizích státních či nestátních aktérů může jít o fatální ohrožení stability.

Celá Evropa má rovněž silnou zkušenost s COVID-19, který ukázal, jak je při epidemiích a pandemiích zranitelná infrastruktura zdravotnictví, školství a péče o zranitelné skupiny. S rostoucí globalizací a šířením antibiotické rezistence podle odborníků existuje možnost, že do 10 let dojde k další vážné epidemii nebo pandemii.

V neposlední řadě čelí evropské státní i nestátní instituce a firmy stále rostoucímu počtu kybernetických útoků a možným technologickým selháním. Útoky na nemocnice, dopravní systémy nebo energetickou infrastrukturu mohou vést k výpadkům služeb, ztrátě důvěry občanů i ohrožení životů.

Dopady těchto krizí budou širokospektrální. Občané mohou čelit nedostatku základních služeb (např. elektřina, voda nebo zdravotní péče), dezinformacím, chaosu a panice. Zasaženy budou především zranitelné skupiny, jako jsou senioři, děti, osoby s omezenou mobilitou nebo etnické a jazykové menšiny. České firmy se budou potýkat s výpadky energií, přerušením dodavatelských řetězců, absencí zaměstnanců, nebo regulačními zásahy (např. příděly nebo omezení výroby). Neschopnost reagovat v důsledku nepřipravenosti pro ně bude znamenat ekonomické ztráty a ohrožení pracovních míst.

Důsledky krizí ale pocítí i sám stát. Při kumulaci krizí hrozí přetížení složek integrovaného záchranného systému, výpadky rozhodovacích procesů, kolaps důvěry ve státní instituce a oslabení demokratické legitimity. Bez včasné koordinace může stát reagovat pomalu, nekoherentně a bez potřebného dopadu. Navíc je třeba otevřeně říci, že stát nebude schopen zajistit vše, v prvních hodinách a dnech krizí si občané, komunity i firmy musí umět pomoci sami. Z těchto důvodů je třeba chápat krizovou připravenost a odolnost ne jako technickou disciplínu, ale jako strategickou investici do bezpečnosti, stability a důvěry ve stát. Jak ukazují mimo jiné zkušenosti ze zemí, jako je Finsko, Švédsko nebo země Pobaltí, budování odolnosti není pouze otázkou dokumentů, ale také vzdělávání, praktických cvičení, školení, partnerství mezi sektory a schopnosti komunikovat s veřejností.

TATO PUBLIKACE BYLA PŘIPRAVENA JAKO PODKLAD PRO NÁRODNÍ KONVENT O EU.

Národní konvent o Evropské unii je projekt koordinovaný Úřadem vlády ČR ve spolupráci s odbornými garanty jednotlivých kulatých stolů – experty na projednávaná témata. Národní konvent poskytuje místo pro diskuzi o aktuálních evropských tématech pro relevantní aktéry – představitele veřejné správy na národní i lokální úrovni, zástupce evropských institucí, odbornou veřejnost a další zainteresované osoby. V rámci Konventu jsou za tímto účelem pravidelně organizovány odborné kulaté stoly, jejichž výstupem jsou doporučení pro vládu ČR. Bližší informace o fungování Národního konventu o EU naleznete na webu Tvoříme Evropu.